Povrch Lotyšska je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami. Hlavním a nejvyšším pohořím jsou Vidzemské vrchy. Území Lotyšska bylo modelováno pleistocénním ledovcem. Zůstaly po něm morény a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu. Lotyšsko hraničí s Litvou (588 km) na jihu, s Běloruskem (161 km) na jihovýchodě, s Ruskem (246 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu.

Celé území státu leží na pevnině, Lotyšsku nepatří v Baltském moři žádný ostrov. Podél mořského pobřeží leží pásmo písečných dun.

V Lotyšsku je hustá říční síť, největšími řekami jsou Daugava, Venta a Gauja (národní park Gaujas v jejím povodí je největší v Pobaltí), mnoho jezer, Lubanas a Rāznas a mnoho bažin, které tvoří 10 % rozlohy státu.

Podnebím Lotyšska patří do chladnějšího mírného pásu, na východě s kontinentálním vlivem. Se zvětšující se vzdáleností od moře se zvyšují i teplotní rozdíly. Průměrná lednová teplota je -5 °C a červencová 17 °C. Průměrný roční úhrn srážekčiní 630 mm, v Livonské vrchovině až 800 mm.

Zájezdy destinace Lotyšsko